Moje babička říkávala, že všechny tyto veg – něco věci jsou jen výmysl dnešní doby. Veganství, vegetariánství, raw strava, bez lepku, latózy, fruktózy, sacharidů a všechno. „U nás se na talíř daly brambory, v neděli maso, jindy vajíčko nebo něco narychlo splácaného a bylo“ hudrovala, když moje sestřenice přišla s tím, že teď je veganka a řízky, které jindy tajně ujídala v kuchyni, si nedá, bramborový salát taky ne. Protestovala, ona to není póza, měla pocit, že jí hodně masa a tak zkusila změnu.

Co je vlastně veganství?

Tuhle otázku jsem si spolu s babičkou pokládala taky. Našla jsem mnoho odkazů, některé posměšné, vegani jedí jen zrní a klíčky, jindy jen nějakou zpracovanou stravu a podobně. Je to způsob života, ve kterém se lidé snaží co možná nejlépe a nejefektivněji odstranit využívání zvířat a krutosti, které se na nich páchají kvůli jídlu, oblečení a dalším účelům. Nekupují živočišné produkty, neomezuje se to jen a pouze na jídlo, ale také například bojkotují kožené oblečení, kosmetiku testovanou na zvířatech, kožešiny a další věci. Když jsem se dále dočetla, že nejí maso, ryby, mléčné výrobky ani vejce, pokládala jsem si otázku, co vlastně jedí? Existují veganské výrobky?

Co jedí?

Opravdu jí jen kořínky, klíčky a podobně? Opatrně jsem ze sestřenice tahala informace, co vlastně jí. Babička neměla tolik taktu, vždycky jí vyčinila. Dozvěděla jsem se, že konzumuje převážně luštěniny, obiloviny, semínka, ořechy, ovoce, zeleninu, houby, bylinky, koření a další výrobky. Stačí prý jen trochu používat hlavu, zamyslet se nad vším a jde to. Dnes už dokonce existuje veganské maso a jiné alternativy masa, takže pokud náhodou potřebuje, dá si sójové maso nebo třeba i jiné věci jako párky, salám, klobásy, karbenátky a podobně, jen v té své alternativě. Dokonce jsem ochutnala seitan a nebylo to vůbec špatné! Občas zvolím tuto alternativu doma také.