Svěřenecké fondy mají ve vyspělých zemích dlouhou tradici. Převážně tam slouží jako běžná metoda ochrany majetku jednotlivců i firem, ale také k charitativním účelům. Finanční prostředky ze svěřenských fondů se používají k financování kulturních, vzdělávacích a jiných společensky prospěšných projektů, ale také například k podpoře útulků pro opuštěné domácí mazlíčky. Krátce řečeno je hlavním účelem svěřeneckých fondů „veřejné blaho“.

Jaké prostředky tvoří svěřenecký fond?

Nejprve je dobré zdůraznit, že oba pojmy, tedy svěřenecký i svěřenský jsou správné. Podstatou svěřeneckého fondu je soubor majetku, který jeho vlastník vyčlení k určitým účelům. Tímto majetkem může být jakákoliv movitá či nemovitá věc včetně peněz. Vyčleněný majetek zůstává anonymní a nemá žádnou právní subjektivitu. To znamená, že jej nelze prodávat, darovat ani jinak s ním nakládat. Svěřenecký fond lze přirovnat k nadaci, která ovšem nenabízí takovou variabilitu jako svěřenecký fond, který navíc nepodléhá tak přísnému dohledu ze strany státu.

Zakládání svěřeneckých fondů

K založení svěřeneckého fondu se může rozhodnout prakticky kdokoliv, tedy jak fyzická, tak i právnická osoba. Zakladatel může tímto způsobem sledovat buď svůj soukromý zájem, nebo veřejně prospěšný účel. Dalším krokem zakladatele je pověření určité osoby, která pak vykonává funkci správce. Jeho úkolem je pečovat o naplňování účelu svěřenského fondu a o rozšiřování jeho majetkové podstaty. Vedle správce může zakladatel určit ještě beneficienta, který bude mít jako jediná osoba nárok na prospěch ze zisku svěřeneckého fondu.

Důvod zakládání svěřeneckých fondů

Vedle veřejně prospěšných účelů se svěřenecké fondy využívají i k ochraně majetku, což se týká zakladatelů z řad fyzických osob. Ty mohou fond využít k zajištění rodiny a k ochraně rodinného majetku například před lehkovážným nakládáním některým příslušníkem rodiny. Firmy si zase mohou tímto způsobem zajišťovat správu svého majetku.